Proroctví a zaklínadla
,,Zahal nás nejhlubší noční tmou,
jež je nám od věků útěchou.
Příbytek náš nechť zahalí stín,
ať zmizí pod závojem Nyktiným.
Poznám, kdo přichází i kdo jde ven,
ať upír, člověk, či mládě jen.
Kde zlý úmysl odhalím,
tam bez milosti udeřím.
Má krev teď toto kouzlo váže
a nic ho zlomit nedokáže!"
,,Větře, odvaň z ní špínu jako listí,
Ohni, spal temnotu nenávisti,
Vodo, smyj vše zlé proudem bystrým,
Země, pohlť, co její duši hyzdí,
Duchu, plaň, dokud od smrti se neočistí!"
Pradavný spí, leč jednou vstane,
ač síla země zaleje se svatou krví,
nalezne cíl, královna Tsi Sgili neustane,
dokud ho z žaláře nevyplaví.
Svobodu z mrtvé ruky příjme,
děsivý krásou, hrůzostrašný zjevem.
Ztracené vlády se opět ujme,
ženy pokleknou před jeho hněvem.
Kalonův sladký zpěv nás doprovází,
když vraždíme žárem, ze kterého mrazí.
Stíny ve stínech
Pozoruje nás
Skrz sny
Křídla černá jak Afrika
Tělo silné jak skála
Dočkal se
Krkavci volají
Oči stále bolí
Ve stínech stín vyčkává
Šramot černých per
Přivítán s láskou
Pak do tváře mu plivli
teď karamel msty
Stala se jim
křivda
jak inkoust z rozbitého pera
smazáni, když přišel jiný
k ničemu
ale on se vrací
oděný tmou
krásný jako král
s královnou
křivda
odčiněna
provždycky
Co ho poutalo,
to ho zapudí.
Mocné místo - pět v jednotě
Noc
Duch
Krev
Lidskost
Země
Spojeny, ne k záhubě,
jen k přemožení.
Noc vede k duchu,
krev spoustá lidskost
a zem vše uzavře.
Vrátí se
pro krev skrz krev
příjde zpět
s hlubokou ranou
jako já
spasí ji lidskost
zachrání mě pak?
Dvojsečný meč,
jedno ostří ke zkáze,
druhé ke svobodě.
Jsem tvůj gordický uzel.
Rozvážeš mě, nebo rozetneš?
Řiď se pravdou,
najdeš mě na vodě,
očistíš ohněm,
zem mě víckrát nepohltí,
vzduch ti pošeptá,
co duch tvůj dávno ví.
Že i roztříštěna na kusy
zmůžeš cokoli.
Stačí věřit
a oba budeme volní.
Rudá vstupuje do Světla
pro boj s apokalypsou
opásala bedra svá.
Temnoty pravá tvář zůstava v skrytu,
nehleď na formu, barvu či lež,
nehleď na bouře citů.
Spoj se s ním, ač srdcem zaplatíš
a důvěru v něj nedokážeš mít,
než závoj temnoty odhalíš.
Ne okem, duší musíš pozorovat,
chceš li za masku nahlédnout
a s netvory si zatancovat.
Netvoři mohou být krásní
Sny předcházejí v tužbu
Rozum mění realitu
Věř své pravdě
Člověk... monstrum... tajemství... magie
Naslouchej srdcem
Hleď bez pohrdání
Láska neprohraje
Věř jeho pravdě
jeho slib je důkaz
Čas ho prověří
Víra osvobodí
Je-li odvaha ke změně
Musíš srdci říct
Plášť tajemství tě dusí
Volnost: zvolí sám...
,,Z krve a země se narodíš,
život tvůj patří mě, sám nezvolíš.
Tvá moc uposlechne jen vůli mou,
tak zní má úmluva s temnotou.
Teď musíš býkův slib naplnit
a navždy cítit jeho strašný temný svit!"
,,Doveď mě k červeným, tak poroučím,
vlastní krví ti za to zaplatím.
Jste nakrmeni,
ujměte se vedení!"
Vzniká dělící čára - a tu tvoří:
Drakovy slzy
Roky, jež mrzí
Strachy, jež zmizí
Paradox ohně a ledu
Pohledem pravého zraku
Temnota není vždy totéž co zlo
Světlo není vždy poslem dobra
,,Pij a poslouchej,
víc tu větev rozhoupej.
Shoď ji, jak vítr v silném poryvu,
rozdrť Zoey, ať nezůstane naživu."
,,Tvůj rozkaz nesmí sudbě odporovat,
to musela bys více obětovat."
,,Co chceš, to ti dám.
Jakou oběť ti přinést mám?"
,,Její život má velkou cenu,
tvůj rozkaz si žádá přiměřenou odměnu."
,,Když ti má nabídka není vhod,
nepřipravuj ji o život.
Postraš ji, nadělej modřin pár,
nesmí však vyhasnout její žár.
Dostal si krve plnou dlaň,
jak nyní velím, tak se staň!"
,,S touto obětí povel dám
Temnotě, kterou ovládám.
Auroxi, můj rozkaz slyš!
Refaima o život hned připravíš.
Zaplatila jsem krvavou dlaň,
schránko, mou zbraní se staň!"
,,Není nutno ji zabít.
Můj hněv ukojí jiná věc.
Dala jsem vám napít.
Stvořte pro mě klec.
Staré bude nové.
Pohostím vás silným svěžím mládím.
Mí věrní sluhové,
umlčte zpěv té staré baby!"
,,Prastaré zrcadlo
Kouzelné zrcadlo
Šedé stíny
Skryté
Věkovité
Mlžného jíní
Závoj ať sklouzne
S tímto kouzlem
Volám k pradávným
Minulost zjevte
Kouzlo proveďte
Já vás zachráním!"
Velkou zodpovědnost s velkou mocí máš,
požitek z velení Damoklovým mečem zvaž.
Uvěří-li ona, že jen na dávné je spolehnutí,
poteče krev Světla a vše se rázem zhroutí.
Ten, jehož jsem kdysi vrouně milovala,
porazí tu, jež dříve láskou ke mě oplývala.
Výnosem tímto zakročuji.
Bojovník smrti ať chrání ty, kdož toho potřebují.
Když srdce otevře a ukáže se ryzí,
zášť dojde odpuštění a láska zvítězí...
,,Zabijte jednou rychlou ranou,
až hněv můj bude na ty dole dlít.
Pijte, a mocí vyzískanou
stvořte pro mě dokonalý štít.
Aby se zrodil nový svět
a božský chrám mohl pevně stát,
musíte na něm věrně lpět
a ukázat Tulse, jak bohyně se bát!"
,,Duše, již netřeba utrpení nést,
pojďte a nechte se mým hlasem vést,
od bohyně přináším vám dobrou zvěst.
Pomohu vám s této říše odejít,
je konec hrůz, teď bude s vámi láska dlít
a vaše duše najdou sladký mír a klid!"
,,Slyšte mě, stíny a temnoto vůkol,
káži vám splnit tento úkol.
Zahalte mé služby temnou mocí,
kryjte je vůlí zrozenou z mé moci,
ať pouze temnota a já je zříme,
na můj rozkaz se stanou stínem!"
"Jako bratr bratru žehnám tobě,
ukaž hrdinství, jež skrýváš v sobě.
Osudu svému vyjdi vstříc,
daný slib neporušíš nikdy víc."
Neodvratná jako smrt
jeho oběť je
k staré magii sáhni...
,,Nastal čas
na váš hodokvas
Smrt mi dává moc
nasyťte mě pro půlnoc
Konejte po libosti
mí vyznavači vás pohostí
Krmte se! Jezte víc a víc!
Dnes v noci nebude vám scházet nic!"
Velím vám
ó děti mé
Mou krví buďte
žentě se
Věrnost mi zachovejte
Velím vám
ó děti mé
Mým mečem buďte
bijte se
K novému řádu se mnou spějte
Velím vám
ó děti mé
Mým žitím buďte
derte se
Co právem mi patří, provždy mi dejte!"
,,Kouzelné jezero, do vod tvých zrak hroužím,
zjev mi, co tolik spatřit toužím.
Přeji si vidět naše dobré známe,
již jsou nám blízcí, ač daleko k nim máme.
Poodhal závoj mezi říšemi
a ukaž, co dělají naše děti na zemi."
,,V nových časech nás čeká nová práce,
hledíme vpřed, když vše je opět v rovnováze.
Velké zkoušky jste šťastně přestáli,
přes velké ztráty boj jsme nevzdali.
Slibujeme zde, že z cesty Stvětla nedáme se svést,
moudří, s láskou a pěvně budeme vás vést.
Svého úřadu se nyní ujímáme,
a slavnostné mu věrnost přísaháme."