Upíři
Upíři vyznávají bohyni Nyx, což je jedna z mnoha podob Panny Marie. Před označením to byli obyčejní lidé, jako každy jiný. Kolem šestnácti let se vyvolenému objeví na čele obrys měsíčního srpku safírově modré barvy. Následně pak musí nastoupit na Školu noci (upíří školu), protože když je mládě dlouho z dosahu dospělého upíra, může začít odmítat proměnu. To se ale může stát i jen tak z ničeho nic. Mládě začne kašlat krev a z očí mu tečou krvavé slzy. Pak zemře. Každý bohužel proměnu nezvládne.
Mládě upíra navštěvuje Školu pro upíry. Stejně jako na střední škole má čtyři ročníky. Tercie, Kvarta, Kvinta a Sexta. Rozdíl je v tom, že narozdíl od lidské školy je ta upíří záživnější. Mají zajimavější předměty a také zajímavější výuku, zejména proto, že upíři žijí déle a tak mají profesoři už mnoho historických událostí zažito na vlastní kůži. Škola začíná v 8 hodin večer, protože ve dne upíři spí. Slunce jim neublíží, ale je pro ně nepříjemné. Zato hodně dobře vidí ve tmě.
Narozdíl od dospělého upíra mláděti krev ještě tolik nechutná. Není to ale tak, že by potřebovali k životu jen krev. Upíři jedí vše, co lidé, jen na ně má alkohol menší vliv a také tolik netloustnou, přesto jsou nabádáni k tomu živit se zdravě. Krev jim dodává sílu a energii. Lidská krev je nejlepší, hlavně ta čerstvá, ale mohou si krev pít i navzájem. To už ale není spíše kvůli energii, nýbrž kvůli rozkoši, kterou to v nich vyvolává.
Upírům rostou rychleji vlasy a nehty.
Od bohyně Nyx dostají vyjímeční jedinci také zvláštní nadání.
Červení
Když modrý upír odmítne proměnu, vstane z mrtvých a jeho znamení již není modré, ale červené. Tak se to alespoň stávalo, dokud na Tulské Školy Noci byla velekněžkou Neferet. Asi do dvou dnů se mládě probudí a je z něj tzv. upíří zombie. Nezajímá je, čím bývali dříve. Znají jenom krev a zabíjení. Jakmile je ale někdo svede na cestu světla, jejich červené oči zase dostanou původní barvu, a mohou být jako ostatní modří upíři. Tedy až na tu výjimku, že narozdíl od modrého upíra nesmí na slunce, protože jej sluneční paprsky spálí na popel. Ve dne potřebují více spánku než modří, jsou mnohem více unavení a tvrdě spí. Nejlépe se cítí pod zemí, pravděpodobně proto, že tam těla mrtvých po smrti patří, a oni už přece jednou umřeli. Pamatují si z toho jen to, že se setkali s temnotou. Ve velké míře.
Od modrých upírů se liší také tím, že nesmí vstoupit do domu bez pozvání a také vždycky vědí, kde je sever. Dokážou ovlivňovat myšlenky druhých, například aby uposlechli jejich rozkaz, a následně jejich paměť vymazat, aby si nic z té chvíle nepamatovali.
Červeným upírem se může stát i čerstvě označené mládě v případě, že má nějakou poruchu, například nevidomost.
Pití krve a otisk
Příručka pro mláďata:
TOUHA PO KRVI A SEXUALITA
Dospělí upíři musí v zájmu svého fyzického i mentálního zdraví pravidelně pít lidskou krev. Frekvence teté potřeby se liší v závislosti na věku, pohlaví a celkové síle jedince. Evoluce a naše milovaná bohyně Nyx proto logicky zařídily, že pití krve je pro upíra i pro lidského dárce příjemné. Upíří sliny působí na lidskou krev protisrážlivě. Vyvolají však také zvýšené vylučování endorfinů, které stimulují v mozku upíra i člověka centra slasti. Výsledkem může být pocit srovnatelný s orgasmem. Čím je upír starší, tím více endorfinů se během pití krve uvolňuje a tím intenzivnější rozkoš oba účastníci pociťují. Mezi upíry už stovky let převládá názor, že právě extatické stavy při pití krve zavinily negativní představy lidí o naší rase. Lidé vnímají naši schopnost způsobit jim mimořádně intenzivní slast při aktu, jejž považují za nebezpečný a odpuzující, jako zásadní hrozbu, a proto nás označují za predátory. Ve skutečnosti dokážou upíři svou touhu po krvi ovládat, a tudíž lidskému dárci nehrozí téměř žádné fyzické nebezpečí. Skutečné riziko představuje otisk, k nemuž při pití krve dochází.
OTISK
Otisk nevznikne pokaždé, když se upír napije z člověka. Byly provedeny četné výzkumy, které se snažily určit přesnou příčinu toho, proč se někteří otisknou a jiní ne, ale přestože se podařilo odhalit několik zásadních faktorů, jako jsou citová vazba, intimní vztah z doby před proměnou, věk, sexuální orientace a frekvence pití, neexistuje způsob, jak s jistotou předpovědět, že k tomu dojde.
OTISK MEZI MLÁDĚTEM A DOSPĚLÝM