Škola noci
Temnota není vždy totéž,
co zlem se nazývá,
tak jako světlo není vždy posel,
co dobru sloužívá...
ČÁST PRVNÍ
Dlouhá láska konec našla
Safírové znamení
Vlastní matka zavrhla ji
Proto jiné příjmení
Čerokézská stará žena
Je jedinou oporou
Teď svůj domov už má jinde
Rozloučí se se školou
Ve dne noc a v noci den
Vše působí jak zlý sen
Bohyně lásky není ta
Jako kdo se nazývá
Jméno jako noc
Oči jako den
Věštkyně ztrácí moc
On červenku chce jen
Stará láska vrátila se
Ona pouze odmítá
Pak slyší krev pulzující
Zápěstí se otvírá
Krásná vůně, teplá krev
Ona slyší jeho tep
A i proti vůli své
Se z něj prvně napije
Ona s ním se otiskne
Ten, kdo jak noc jmenuje se
Zatím tohle všechno snese
Nová dcera temnoty
Safírové znamení
Modrý srpek na čele
Všechno to je trápení
ČÁST DRUHÁ
Jako živly patří k sobě
A přitom je každá jiná
Oheň vřelý, dívka tmavá
Voda opak, celá bílá
A chytrý má v moci vzduch
Jeho láskou vždy byl kluk
A té, která vládne zemi
Té dívce se třemi jmény
Z úst i z očí valí krev
Ve strašlivých bolestech
Svou proměnu odmítá
Do říše mrtvých zavítá
Voda, oheň, vzduch i země
Vše se rodí také ve mně
Jen duch, svíčka fialová
Jenom v mém nitru se skrývá
ČÁST TŘETÍ
Toho, jenž má jméno Štěstí
Zlé bytosti v zemi vězní
Mezi nimi sama Země
A vypadá v celku temně
Mrtvá Země z mrtvých vstala
Není to ta, co jsem znala
Modrý srpek barvy mění
Dívka má rudé znamení
Štěstí v jméně, starou lásku
Co už jednou skončila
Zachráním jen díky tomu
Že jsem se z něj napila
Kamarádce s rudým srpkem
I když o to nestojí
Pomůžu já najít lidskost
Nikdo se nic nedoví
Zlá bohyně lásky
Pořád střídá masky
Mezi nimi skrývá i
Špetku dobra, vřelosti
Přítelem je nepřítel
Ta bohyně lásky
Jenom ona rozluští
Odpověď na otázky
Kruh magie není celý
Země schází, rudým velí
Věštkyně má teď moc země
Nyx - pomohla kruhu němě
ČÁST ČTVRTÁ
Tři lásky, ten s jménem noci
A ten, s nímž jsem se otiskla
Miluji i učitele
Miluji i básníka
Ve chvíli, kdy láska vládne
Všechno se zdá velmi snadné
Rudá není tajemství
Básník už to všechno ví
Ona leží a on na ní
Plní rozkaz svojí paní
Miluje ho, podlehla mu
Uvěřila jeho klamu
Zrcadlo, to pravdu skrývá
Ona jen na lež se dívá
Ztrácí svoji nevinnost
Lež se mění v pravdivost
Druhá strana otisku
V bolestech je zadušen
Ona ničí jeho moc
Otisk už je přerušen
Ten, co v jméně skrývá noc
Právě vchází do dveří
Vidí toho příliš moc
Vlastním očím nevěří
Pravda vyšla najevo
Za to, co teď prožili
Velekněžka Školy noci
Je královna Tsi Sgili
Básníkova hlava sťata
Královnina žárlivost
Teď už nemám ani jeho
Ani svoji nevinnost
ČÁST PÁTÁ
Oheň , voda, vzduch a země
A duch, co se skrývá ve mně
V našem kruhu spojily se
Zachránily rudou sice
Věštkyně však za své hříchy
Přišla o své znamení
Dvě lásky mi odcizilo
Básníkovo svádění
Jméno Štěstí lásku nese
On s ní znovu otiskne se
Othello a jméno noci
Usmíří se, víc pomoci
ČÁST ŠESTÁ
Věštkyně má temné vize
Věští smrt a jen potíže
Dvakrát vidí zkázu mou
Temné síly povstanou
Zlo vězněno v zemi věky
Ona slyší ptačí skřeky
Zlo se kroutí v obětí
Své milenky, v zajetí
Pták či člověk, zkázu věstí
Zde pomohlo jenom štěstí
Krakoun kouše, škrábe, řve
To však stále není vše
ČÁST SEDMÁ
Škola noci, nový kluk
Má nadání pro svůj luk
Než ji střílet naučí
Umírá ji v náruči
Modrý srpek barvu mění
Chlapec má rudé znamení
Z mrtvých vstává sluha zla
Tsi Sgili jej ovládla
Rudý cíl nikdy nemine
A když zem se krví zalije
Osvobozeno je zlo
Zkázu světu přineslo
Děsivá krása, andělský zjev
Černá má křídla, sílu jak lev
Krakouni - děti z chtíče a bolesti
To všechno světu nic dobrého nevěstí
Rudá má v hrudi zabodlý šíp
Není však skrz srdce, dál bude žít
Anděl temnoty, královna Tsi Sgili
Hledají na škole své věrné posily
Noční můry, anděl zlý
Svou krásou ji opíjí
Ta u-we-tsi-a-ge-ya
Skoro vášni podléhá
ČÁST OSMÁ
Ke své Noci cestu našla
Moc daleko tenkrát zašla
Teď však jiný problém je tu
Má pomoci svému světu
Prorocké básničky
A vize temné
Jediné vodítko
Pro boje se zlem
Ani v noci, ani ve dne
Ona nemá spaní
Že ji anděl svádí ve snech
Není pouhé zdání
Když výjimečně v noci spí
Strachem z něj se probudí
Lukostřelce vedle spatří
Lekne se, že má ji v pasti
On však dívku jenom střeží
Slíbí, že jí neublíží
Noční můry zaženou
Jen, když spolu ulehnou
Ve spánku ji objímá
A ji velmi zajímá
Zda se rudý napravuje
Zda se světlo ujímá
On jí slíbí věrný slib
Před svou kněžkou poklekne
Rudý, její bojovník
Ničeho se nelekne
ČÁST DEVÁTÁ
Klášter směrem duchovním
Věstkyně je člověkem
Rudá zalitá je krví
Zem čerokezským kmenem
Já jsem velekněžkou noci
V bitvě budu nápomoci
Zlá královna Tsi Sgili
Volá svoje posily
Rudý dostal rozkazem
Že nesmí být poražen
Oběť smrti v srdci nosí
On cíl nikdy nemíjí
Šíp obrací se v letu
On sám sebe zabíjí
Šíp se před ním zastaví
Však přesto je raněn těžce
Světlo ničí temný stín
Teď už slouží jen své kněžce
Noc vede k duchu
Krev lidskost poutá
Země vše uzavře
Světlo vše spoutá
Královna Tsi Sgili
A anděl temnoty
Prchají před světlem
Na ostrov samoty
ČÁST DESÁTÁ
Však sny stále nekončí
Zlý anděl ji pokouší
Bojovník je ve zlém stavu
Anděl mluví jenom pravdu
Kdysi v světě Nykty bával
Milostné písně ji zpíval
Kvůli lásce spáchal hřích
Zbaven byl hodností svých
Své bohyni chce se mstít
Od Světla se odvrátit
Ženám ničí životy
Je to anděl temnoty
Dívka ducha má vzpomínky
Černovlasá dívenka
Ta v minulém životě
Byla jeho milenka
ČÁST JEDENÁCTÁ
Rudá Země našla syna
Nesmrtelného anděla
On ji prosí o zabití
Ona ale nechtěla
Na pokraji smrti pták je
Však ji jeho lidskost děsí
Ona život zachtání mu
Nic nikomu říci nesmí
Rudá Země všechno tají
Skrývá už dvě tajemství
Jedním je pták, co je člověk
A druhým jsou rudí zlí
Dvě tajemství potkají se
V těch tunelech v podzemí
Když tam ptáka uschovala
Stal se rudých rukojmí
Aby život zachránil si
Musí obětovat ji
Slibuje to velmi stěží
Vždyť záchranu jí dluží
On to velmi dobře ví
ČÁST DVANÁCTÁ
Dívka ducha a kluk noci
Oddělili cesty své
Ona jemu řekla přímo
Aroganci nesnese
On a bohyně krásy
Vzápětí se párem stali
Ona a její bojovník
Společnou cestou se dali
ČÁST TŘINÁCTÁ
Navracení do své školy
Nevěstí nic dobrého
Skoro tomu neuvěří
Co všechno se seběhlo
A uprostřed areálu
Divý oheň plápolá
Ptáka, jenž ho zachránila
proklínají dokola
Mistr šermu, život ztracen
Jeho láska zabita
Pomstu tomu, kdo to spáchal
Jeho zlost je nabita
ČÁST ČTRNÁCTÁ
V benátkách se jiná jména
Anděl temnot a zlá žena
Pokoušejí velkou radu
Obratiti na svou stranu
Věří ony jim či nám?
Za svou pravdu přísahám!
Tsi Sgili chce plány kout
Chce temnotu ovládnout
Rada pochybnosti své
Skrývá, zřejmě bojí se
Pro dnes výslech rozpuštěn
Vysledek nevyluštěn
ČÁST PATNÁCTÁ
Můj kluk Štěstí, moje lidskost
Kolem se tu potlouká
Temné plány nesmrtelných
Tajně za zdí poslouchá
Zlaté oči anděla
Hledí do těch jeho lidských
Vyzrazení zazněla
Už ho drží v spárech slizských
Chlapec volá o pomoc
Jeho bolest křičí v nás
Běžím jako o život
Pozdě...
Anděl chlapci zlomil vas
Anděl raněn silou ducha
Trpí za smrt toho kluka
Dívka ducha, otisk zlomen
Navštívila s ním svět onen
Její duše láskou selže
Roztříštěna na kusy
S duší chlapce v onom světě
Bloudí, chabé pokusy
Znamení, jež pokrývalo
Mladé kněžce celé tělo
Zmizelo, a krom obrysu
Zůstalo jen prázdné čelo
ČÁST ŠESTNÁCTÁ
Bojovník, jenž měl ji chránit
Stále vidí naději
Najde kněžku v říši mrtvých
Však oba umřít nechtějí
Kněžka v radě jménem Smrt
Uvěřila v správnou stranu
Přívést dívku pomoci chce
Dala jemu cennou radu
Ti, co znázorňují svět
Je to kontrast, býci dva
Bíla, černá, nevyhravá
V rovnováze: Světlo - Tma
Pomoci má země kněža
Bílého býka prosit šla
Avšak nikdo neřekl ji
Že černá je světlo, bílá tma
Temnota za cenné rady
Vyžaduje oběť svou
Temnota se po ní sápe
Není radno hrát si s tmou
Za záchranu života
Jiný musí platit smrtí
Bolestně jí pije krev
Že div kněžku nerozčtvrtí
Objeví se černý pták
Jenž kněžku nejspíš miluje
Vyprostí ji ze spárů zla
Však jeho se zlo zmocňuje
Kněžka s velkým úsilím
Prosí býka černého
Prosím zachraň krakouna
Odvážného, milého
Pomůžu ti, kněžko země
Splním tvoje přání
Však navždy budeš svázaná
S tvorem, co tě chrání
Jediná cesta na Onen svět
Ostrov žen - cíl tvé výpravy
Musíš najít mocnou ženu
Královnu, jež stíná hlavy
ČÁST SEDMNÁCTÁ
Najde bojovník královnu boje
Na obětní stůl ulehne
Strážce královny pozvedne nůž
Bojovníka bolest sežehne
Celé tělo má zjizvené šrámy
Ze kterých stéká oběť - krev
Jeho duše, opusť tělo
V boji s temnotou se zjev
Sám proti sobě, v ruce meč
Dokážeš zabít půlku svou?
Já jsem ty a ty jsi já
Zabij svou temnou stranu zlou
Sám proti sobě, buď já nebo on
Ale on je přece moje já
Nelze porazit, chce to lest
Každý můj pohyb dobře zná
Vysmívati se mi budeš
Že porazit tě nezvládnu?
Jsi tak hloupě arogantní
Vsaď se, že to uhádnu!
Jsem takový, jako ty?
Ty jsi má špatná vlastnost!
Jsem jako ty namyšlený!
Ha, to je tvá slabost!
Jak to koukáš? Klopýtnul jsi!
Teď je moje šance!
Porazím tě! Zbavím se jí!
Té mé arogance.

