Škola noci


Temnota není vždy totéž,
co zlem se nazývá,
tak jako světlo není vždy posel,
co dobru sloužívá...


ČÁST PRVNÍ

Dlouhá láska konec našla

Safírové znamení

Vlastní matka zavrhla ji

Proto jiné příjmení


Čerokézská stará žena

Je jedinou oporou

Teď svůj domov už má jinde

Rozloučí se se školou


Ve dne noc a v noci den

Vše působí jak zlý sen

Bohyně lásky není ta

Jako kdo se nazývá


Jméno jako noc

Oči jako den

Věštkyně ztrácí moc

On červenku chce jen


Stará láska vrátila se

Ona pouze odmítá

Pak slyší krev pulzující

Zápěstí se otvírá


Krásná vůně, teplá krev

Ona slyší jeho tep

A i proti vůli své

Se z něj prvně napije

Ona s ním se otiskne


Ten, kdo jak noc jmenuje se

Zatím tohle všechno snese


Nová dcera temnoty

Safírové znamení

Modrý srpek na čele

Všechno to je trápení 


ČÁST DRUHÁ

Jako živly patří k sobě

A přitom je každá jiná

Oheň vřelý, dívka tmavá

Voda opak, celá bílá


A chytrý má v moci vzduch

Jeho láskou vždy byl kluk


A té, která vládne zemi

Té dívce se třemi jmény

Z úst i z očí valí krev

Ve strašlivých bolestech

Svou proměnu odmítá

Do říše mrtvých zavítá


Voda, oheň, vzduch i země

Vše se rodí také ve mně

Jen duch, svíčka fialová

Jenom v mém nitru se skrývá


ČÁST TŘETÍ

Toho, jenž má jméno Štěstí

Zlé bytosti v zemi vězní

Mezi nimi sama Země

A vypadá v celku temně


Mrtvá Země z mrtvých vstala

Není to ta, co jsem znala

Modrý srpek barvy mění

Dívka má rudé znamení


Štěstí v jméně, starou lásku

Co už jednou skončila

Zachráním jen díky tomu

Že jsem se z něj napila


Kamarádce s rudým srpkem

I když o to nestojí

Pomůžu já najít lidskost

Nikdo se nic nedoví


Zlá bohyně lásky

Pořád střídá masky

Mezi nimi skrývá i

Špetku dobra, vřelosti


Přítelem je nepřítel

Ta bohyně lásky

Jenom ona rozluští

Odpověď na otázky


Kruh magie není celý

Země schází, rudým velí

Věštkyně má teď moc země

Nyx - pomohla kruhu němě


ČÁST ČTVRTÁ

Tři lásky, ten s jménem noci

A ten, s nímž jsem se otiskla

Miluji i učitele

Miluji i básníka


Ve chvíli, kdy láska vládne

Všechno se zdá velmi snadné

Rudá není tajemství

Básník už to všechno ví


Ona leží a on na ní

Plní rozkaz svojí paní

Miluje ho, podlehla mu

Uvěřila jeho klamu


Zrcadlo, to pravdu skrývá

Ona jen na lež se dívá

Ztrácí svoji nevinnost

Lež se mění v pravdivost


Druhá strana otisku

V bolestech je zadušen

Ona ničí jeho moc

Otisk už je přerušen


Ten, co v jméně skrývá noc

Právě vchází do dveří

Vidí toho příliš moc

Vlastním očím nevěří


Pravda vyšla najevo

Za to, co teď prožili

Velekněžka Školy noci

Je královna Tsi Sgili


Básníkova hlava sťata

Královnina žárlivost

Teď už nemám ani jeho

Ani svoji nevinnost


ČÁST PÁTÁ

Oheň , voda, vzduch a země

A duch, co se skrývá ve mně

V našem kruhu spojily se

Zachránily rudou sice


Věštkyně však za své hříchy

Přišla o své znamení

Dvě lásky mi odcizilo

Básníkovo svádění


Jméno Štěstí lásku nese

On s ní znovu otiskne se

Othello a jméno noci

Usmíří se, víc pomoci


ČÁST ŠESTÁ

Věštkyně má temné vize

Věští smrt a jen potíže

Dvakrát vidí zkázu mou

Temné síly povstanou


Zlo vězněno v zemi věky

Ona slyší ptačí skřeky

Zlo se kroutí v obětí

Své milenky, v zajetí


Pták či člověk, zkázu věstí

Zde pomohlo jenom štěstí

Krakoun kouše, škrábe, řve

To však stále není vše


ČÁST SEDMÁ

Škola noci, nový kluk

Má nadání pro svůj luk

Než ji střílet naučí

Umírá ji v náruči


Modrý srpek barvu mění

Chlapec má rudé znamení

Z mrtvých vstává sluha zla

Tsi Sgili jej ovládla


Rudý cíl nikdy nemine

A když zem se krví zalije

Osvobozeno je zlo

Zkázu světu přineslo


Děsivá krása, andělský zjev

Černá má křídla, sílu jak lev

Krakouni - děti z chtíče a bolesti

To všechno světu nic dobrého nevěstí


Rudá má v hrudi zabodlý šíp

Není však skrz srdce, dál bude žít

Anděl temnoty, královna Tsi Sgili

Hledají na škole své věrné posily


Noční můry, anděl zlý

Svou krásou ji opíjí

Ta u-we-tsi-a-ge-ya

Skoro vášni podléhá


ČÁST OSMÁ

Ke své Noci cestu našla

Moc daleko tenkrát zašla

Teď však jiný problém je tu

Má pomoci svému světu


Prorocké básničky

A vize temné

Jediné vodítko

Pro boje se zlem


Ani v noci, ani ve dne

Ona nemá spaní

Že ji anděl svádí ve snech

Není pouhé zdání


Když výjimečně v noci spí

Strachem z něj se probudí

Lukostřelce vedle spatří

Lekne se, že má ji v pasti


On však dívku jenom střeží

Slíbí, že jí neublíží

Noční můry zaženou

Jen, když spolu ulehnou


Ve spánku ji objímá

A ji velmi zajímá

Zda se rudý napravuje

Zda se světlo ujímá


On jí slíbí věrný slib

Před svou kněžkou poklekne

Rudý, její bojovník

Ničeho se nelekne


ČÁST DEVÁTÁ

Klášter směrem duchovním

Věstkyně je člověkem

Rudá zalitá je krví

Zem čerokezským kmenem


Já jsem velekněžkou noci

V bitvě budu nápomoci


Zlá královna Tsi Sgili

Volá svoje posily

Rudý dostal rozkazem

Že nesmí být poražen


Oběť smrti v srdci nosí

On cíl nikdy nemíjí

Šíp obrací se v letu

On sám sebe zabíjí


Šíp se před ním zastaví

Však přesto je raněn těžce

Světlo ničí temný stín

Teď už slouží jen své kněžce


Noc vede k duchu

Krev lidskost poutá

Země vše uzavře

Světlo vše spoutá


Královna Tsi Sgili

A anděl temnoty

Prchají před světlem

Na ostrov samoty


ČÁST DESÁTÁ

Však sny stále nekončí

Zlý anděl ji pokouší

Bojovník je ve zlém stavu

Anděl mluví jenom pravdu


Kdysi v světě Nykty bával

Milostné písně ji zpíval

Kvůli lásce spáchal hřích

Zbaven byl hodností svých


Své bohyni chce se mstít

Od Světla se odvrátit

Ženám ničí životy

Je to anděl temnoty


Dívka ducha má vzpomínky

Černovlasá dívenka

Ta v minulém životě

Byla jeho milenka


ČÁST  JEDENÁCTÁ

Rudá Země našla syna

Nesmrtelného anděla

On ji prosí o zabití

Ona ale nechtěla


Na pokraji smrti pták je

Však ji jeho lidskost děsí

Ona život zachtání mu

Nic nikomu říci nesmí


Rudá Země všechno tají

Skrývá už dvě tajemství

Jedním je pták, co je člověk

A druhým jsou rudí zlí


Dvě tajemství potkají se

V těch tunelech v podzemí

Když tam ptáka uschovala

Stal se rudých rukojmí


Aby život zachránil si

Musí obětovat ji

Slibuje to velmi stěží

Vždyť záchranu jí dluží

On to velmi dobře ví


ČÁST DVANÁCTÁ

Dívka ducha a kluk noci

Oddělili cesty své

Ona jemu řekla přímo

Aroganci nesnese


On a bohyně krásy

Vzápětí se párem stali

Ona a její bojovník

Společnou cestou se dali


ČÁST TŘINÁCTÁ

Navracení do své školy

Nevěstí nic dobrého

Skoro tomu neuvěří

Co všechno se seběhlo


A uprostřed areálu

Divý oheň plápolá

Ptáka, jenž ho zachránila

proklínají dokola


Mistr šermu, život ztracen

Jeho láska zabita

Pomstu tomu, kdo to spáchal

Jeho zlost je nabita


ČÁST ČTRNÁCTÁ

V benátkách se jiná jména

Anděl temnot a zlá žena

Pokoušejí velkou radu

Obratiti na svou stranu


Věří ony jim či nám?

Za svou pravdu přísahám!

Tsi Sgili chce plány kout

Chce temnotu ovládnout


Rada pochybnosti své

Skrývá, zřejmě bojí se

Pro dnes výslech rozpuštěn

Vysledek nevyluštěn


ČÁST PATNÁCTÁ

Můj kluk Štěstí, moje lidskost

Kolem se tu potlouká

Temné plány nesmrtelných

Tajně za zdí poslouchá


Zlaté oči anděla

Hledí do těch jeho lidských

Vyzrazení zazněla

Už ho drží v spárech slizských


Chlapec volá o pomoc

Jeho bolest křičí v nás

Běžím jako o život

Pozdě...

Anděl chlapci zlomil vas


Anděl raněn silou ducha

Trpí za smrt toho kluka

Dívka ducha, otisk zlomen

Navštívila s ním svět onen


Její duše láskou selže

Roztříštěna na kusy

S duší chlapce v onom světě

Bloudí, chabé pokusy


Znamení, jež pokrývalo

Mladé kněžce celé tělo

Zmizelo, a krom obrysu

Zůstalo jen prázdné čelo


ČÁST ŠESTNÁCTÁ

Bojovník, jenž měl ji chránit

Stále vidí naději

Najde kněžku v říši mrtvých

Však oba umřít nechtějí


Kněžka v radě jménem Smrt

Uvěřila v správnou stranu

Přívést dívku pomoci chce

Dala jemu cennou radu


Ti, co znázorňují svět

Je to kontrast, býci dva

Bíla, černá, nevyhravá

V rovnováze: Světlo - Tma


Pomoci má země kněža

Bílého býka prosit šla

Avšak nikdo neřekl ji

Že černá je světlo, bílá tma


Temnota za cenné rady

Vyžaduje oběť svou

Temnota se po ní sápe

Není radno hrát si s tmou


Za záchranu života

Jiný musí platit smrtí

Bolestně jí pije krev

Že div kněžku nerozčtvrtí


Objeví se černý pták

Jenž kněžku nejspíš miluje

Vyprostí ji ze spárů zla

Však jeho se zlo zmocňuje


Kněžka s velkým úsilím

Prosí býka černého

Prosím zachraň krakouna

Odvážného, milého


Pomůžu ti, kněžko země

Splním tvoje přání

Však navždy budeš svázaná

S tvorem, co tě chrání


Jediná cesta na Onen svět

Ostrov žen - cíl tvé výpravy

Musíš najít mocnou ženu

Královnu, jež stíná hlavy


ČÁST SEDMNÁCTÁ

Najde bojovník královnu boje

Na obětní stůl ulehne

Strážce královny pozvedne nůž

Bojovníka bolest sežehne


Celé tělo má zjizvené šrámy

Ze kterých stéká oběť - krev

Jeho duše, opusť tělo

V boji s temnotou se zjev


Sám proti sobě, v ruce meč

Dokážeš zabít půlku svou?

Já jsem ty a ty jsi já

Zabij svou temnou stranu zlou


Sám proti sobě, buď já nebo on

Ale on je přece moje já

Nelze porazit, chce to lest

Každý můj pohyb dobře zná


Vysmívati se mi budeš

Že porazit tě nezvládnu?

Jsi tak hloupě arogantní

Vsaď se, že to uhádnu!


Jsem takový, jako ty?

Ty jsi má špatná vlastnost!

Jsem jako ty namyšlený!

Ha, to je tvá slabost!


Jak to koukáš? Klopýtnul jsi!

Teď je moje šance!

Porazím tě! Zbavím se jí!

Té mé arogance.



Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky